INTERVIEWMichaela McClelland
Michaela působí v týmu Javoriny jako obchodní ředitelka pro Slovensko a zahraničí již 7 měsíců. Před nástupem do Javoriny pracovala téměř 10 let na obchodních pozicích pro značky jako Swarovski a Preciosa, a to na Středním východě, v Indii a Rakousku. V himálajském Ladakhu uběhla nejvýše položený půlmaraton na světě a nyní se připravuje na triatlon Ironman 70.3.
Jako dítě jsem trávila hodně času s babičkou a dědou na chalupě. Jako vnoučata jsem měli vyhrazenou malou louku, kde jsme si mohli dělat, co jsme chtěli, abychom dědečkovi nezničili krásný anglický trávník. Já jsem pěstovala zeleninu. Bavilo mě, že něco roste, a ještě víc mě bavilo, že se ta zelenina dá jíst. Dodnes si vzpomínám na tu obrovskou mrkev v mé první sezóně.
Dá se tedy říct, že už od dětství jsem ráda pěstovala a kultivovala. To mi zůstalo dodnes v mé profesní sféře, kde se již téměř dvacet let zabývám rozvojem mezinárodního obchodu.
Kdyby tuto otázku položili o deset let mladšímu já, mluvila bych o úspěšné realizaci zakázek, dosaženém obratu a ziskovosti a přidala bych velký projekt ze Středního východu.
Dnes však považuji za úspěch, že jsem v práci i mimo ni obklopená správnými lidmi, kteří sdílejí společné hodnoty a cíle a kteří jsou s námi nejen v dobách úspěchu, ale i v dobách výzev a překonávání překážek. V Javorině máme velmi silný tým a jsem nesmírně ráda, že mohu být jeho součástí.
Javorinu jsem znala jako jedinečnou slovenskou společnost, která vyrábí krásný nábytek z masivu. Pro mě to byl a je lovebrand. Celý život jsem pracovala pro zahraniční firmy, a když jsem na internetu uviděla nabídku práce v Javorině, najednou se ve mně ozval vnitřní kompas a řekl mi, že tohle je ten správný směr. Neváhala jsem a poslala motivační dopis a životopis.
Když mi po pohovoru zavolal majitel Peter Rokusek a oznámil mi, že mi byla nabídnuta pozice, měla jsem nepopsatelný pocit radosti a vnitřní vděčnosti, že mám možnost přispět svými zkušenostmi místní firmě a podpořit její rozvoj nejen na Slovensku, ale i v zahraničí.
Jedna z nejzajímavějších fází probíhá ještě před samotnou zakázkou, a to získání zákazníka, který se stane naším stálým obchodním partnerem nebo věrným koncovým zákazníkem. V zahraničí se nyní zaměřujeme na získávání nových B2B partnerů, zejména lifestylových showroomů. Vybíráme je podle jejich postavení na trhu, spolupráce s jinými značkami, dosahu na architekty a designéry a v neposlední řadě podle toho, zda patří do prémiového segmentu.
V ideálním světě teorie time-managementu se snažím pracovat tak, abych se soustředila na prioritní cíle. Budu upřímná, ne vždy se mi to daří, ale snažím se řídit kompasem a průběžně vyhodnocovat, co je opravdu důležité. Mám ráda nečekané výzvy, které někdy tento kompas rozhodí, ale v práci jsem obklopena skvělými kolegy a cítím se jimi velmi podporována, což mi nesmírně pomáhá udržet soustředění na naše obchodní cíle a priority.
Abych ze sebe mohla "vydat všechno", jak se říká, je pro mě alfou a omegou dostatek spánku. Mám zde naprosto nekompromisní motto: "Pod 8 hodin nejede vlak."
To, co člověka opravdu potěší, je zažít náš fenomén zákazníků, kteří se opakovaně a s láskou vracejí a rozšiřují svou sbírku nábytku Javorina. To je nepochybně generační zásluha všech, kteří Javorinu budovali a budují již více než 76 let.
Mám ráda výrobu, která nyní prochází obrovskou proměnou, jež nás technologicky posune na mezinárodní úroveň. Vždy ale bude také stát na lidech, kteří dřevu rozumí a pod jejichž rukama design doslova ožívá. Toto jedinečné spojení technologie v podobě úžasně zpracovaného dřeva s lidským prvkem píše neuvěřitelný příběh Javoriny, který naši zákazníci mohou z našeho nábytku cítit a ocenit.
Relaxuji aktivně, protože mě to vnitřně naplňuje.
Po návratu na Slovensko jsem se rozhodla změnit způsob trávení volného času. Chtěla jsem ho věnovat především svému tajnému přání, o kterém jsem si myslela, že se mi nikdy nesplní.
Už rok trénuji na svůj první závod 70.3 Ironman. Dává mi to neuvěřitelné soustředění, disciplínu a posouvá mé osobní hranice, zejména ty psychické. Přece jen nejsem žádný atlet. Opravdu mě baví tímto způsobem bořit zažité představy o tom, jestli má člověk vlohy pro daný sport nebo cokoliv, co společnost nějak našroubovala jen na "určitou" skupinu lidí.
Zároveň tajně doufám, že ženy z mého okolí získají vnitřní odvahu jít si za svými sny, ať už jsou jakékoliv, navzdory osobním předsudkům, svému okolí nebo životním překážkám.
Z knih mám nejraději Šantaram od Gregoryho Davida Robertse. Je to dobrodružná kniha o zloději, který uteče z australského vězení do Indie, kde začne nový život v bombajském slumu. Je to kniha o nových začátcích, přátelství, lásce, ale především je to fenomenální popis mého nejoblíbenějšího města v Indii - Bombaje, kde jsem v jedné etapě svého života pracovala a žila.
Mou velkou životní vášní je vaření a objevování nových receptů. V současné době vařím z nostalgie z knihy Bejrút vaří od Pascale Habisové, která obsahuje úžasné domácí libanonské recepty. Také teď často sahám po knize The Noma Guide to Fermentation od Reného Redzepiho a Davida Zilbera, protože kvašení je alchymie a mě baví.
Mám velmi ráda TED Talks. Je to skvělý zdroj informací na různá témata, spektrum je opravdu široké. Z inspirativních osobností mám ráda Arianu Huffington a naši prezidentku Zuzanu Čaputovou.
Dalším velkým zdrojem informací jsou pro mě podcasty. Protože trávím hodně času v autě, poslouchám různé žánry. Pro přehled o mezinárodním dění ráda poslouchám BBC Global News, The World in Brief a The Economist's Intelligence. Pro dlouhý poslech mám rád The Guardian Long Read. Pro odpočinek a relaxaci jsem velkým fanouškem Welcome to Night Vale a Overhead od National Geographic.
Kdykoli jsem někde pobývala, vždy jsem měla mantru, že objevím jeho osobitou krásu, něco, co ho dělá jedinečným a nesrovnatelným. To mi hodně pomohlo během více než dvou desetiletí, která jsem strávila v zahraničí, od Británie přes Blízký východ až po Indii.
Procestovala jsem a viděla mnoho krásných míst, ale nejkrásnější je pro mě výhled z mého bytu, kde nyní bydlím a kde vždy žily generace mé rodiny. Je to pohled na břízu, která roste v našem parku před domem. Je to strom, který mě provází celý život a je pro mě velkou duševní kotvou.
Michaela, děkuji Ti za rozhovor!